Mělník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mělník
Pohled na Mělník z protějšího břehu Labe
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0206 534676
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4):	Mělník (CZ0206)
obec s rozšířenou působností:	Mělník
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	24,97 km²
počet obyvatel:	19 077
zeměpisná šířka:	50° 21' 07" s. š
zeměpisná délka:	14° 28' 30" v. d.
nadmořská výška:	215 m
PSČ:	276 01
zákl. sídelní jednotky:	21
části obce:	1
katastrální území:	2
adresa městského úřadu:	Městský úřad Mělník Náměstí Míru 1 276 01 Mělník
starosta / starostka:	Mgr. Miroslav Neumann
Oficiální web: http://www.melnik.info Ofic. web MÚ: http://www.melnik.cz E-mail: mu@melnik.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Poloha města Mělník v rámci okresu a správního obvodu obce s rozšířenou působností Mělník

Mělník je okresní město ve Středočeském kraji 30 km na sever od Prahy. Leží na pravém břehu Labe naproti ústí Vltavy; historické centrum se rozkládá na vyvýšenině obtékané potokem Pšovkou.

Území dnešního města Mělník je osídleno už od neolitu. V oblasti Mělnicka se také odehrávají některé historické romány Eduarda Štorcha. Podle starších historiografických názorů byl Mělník v 9. a 10. století centrem slovanského kmene Pšovanů - přibližně v místě dnešního zámku se nacházelo hradiště Pšov.

Mělník je původně slovanské pojmenování kopce z mělnících se hornin křídového útvaru. První zmínky osídlení této oblasti pochází z neolitu. Podle Kosmy byl zdejší kmen Pšovanů připojen ke knížectví rodu Přemyslovců sňatkem Bořivoje s Ludmilou, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora. Hrad Pšov nahradil koncem 10.století nový kamenný hrad Mělník. Manželka Boleslava II. Emma zde razila denáry s nápisem Emma regina - civitas Melnic. V tomto období se začala na Mělníku pěstovat vinná réva.

Město Mělník vzniklo ve 13. století z podhradí a později trhové osady. Zakládací listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z 25.listopadu 1274, kterou byl Mělnickým darován k dobudování obce podíl na výnosu labského obchodu. Mělník prohlásil natrvalo za královské věnné město až Karel IV. Ten sem dal přivézt z Burgundska a ze Champagne vinnou révu a zvelebil tak mělnické vinařství.

V době husitských válek zůstávali Mělničané ve spolku s pražany. Za vlády Jiřího z Poděbrad město hospodářsky prosperovalo. Od konce 15.století však stagnovalo a později upadalo. Situace se zhoršila zejména po potlačeném protihabsburském odboji českých měst a části šlechty roku 1547. Král Ferdinand I. Habsburský zabavil městu všechen majetek, postihl ho citelnou finanční pokutou, zrušil cechy, dosadil do města císařského rychtáře.Období od husitských válek do třicetileté války se stalo zlatým věkem pro mělnické vinaře. Rozšiřovaly se vinice, bohatí měšťané financovali stavbu kostelu sv.Ludmily a na Chloumku kostel nejsvětější Trojice.

Třicetiletá válka velmi těžce zasáhla i Mělník. Časté pobyty vojsk, švédská okupace, drancování, požáry, mor…. Odchodem mnoha řemeslníků a vinařů do emigrace se město téměř vylidnilo. V 17. a 18. století Mělník ničily požáry, morové epidemie, selská povstání a řada neúrodných let.

Od konce 18.století se Mělník stal součástí zemědělského zázemí pro pražskou aglomeraci a také průchozí stanicí dálkového obchodu a exportu. Jen málo se ho dotkla průmyslová revoluce. Někdejší královské věnné město se změnilo na téměř provinciální městečko. Továrny zde vznikaly jen v souvislosti s vývojem zemědělství. Typické byly trhy, jarmarky, živnosti, řemesla a tradiční vinaření. Od roku 1850 se město stalo sídlem okresních úřadů. Po pádu Bachova absolutismu se rozvíjela aktivita různých kulturních a společenských organizací. Spolek hasičů, Sokol, Klub veslařů mělnických[1], Klub českých turistů, Klub velocipedistů, Zpěvácký spolek…. V této době začal vycházet první místní týdeník.Výhodná poloha Mělníka přinesla s sebou rozvoj na poli komunikací - první parník pod městem (1845), železnice (1874), most přes Labe (1888), přístavní překladiště (1897), vltavský kanál (1902 -1905). Od roku 1894 se ve městě používal telefon a telegraf. Nový způsob podnikání si vynutil i vznik peněžních ústavů - Občanské záložny, spořitelny, Hospodářské záložny.Ve druhé polovině 19.století na Mělníku stále vedlo zemědělství - pěstovala se pšenice, sladovnický ječmen, zelenina, ovoce, vinná réva. Se zemědělskými výrobky se čile obchodovalo. Ve městě byl roku 1868 postaven cukrovar.

Koncem století vznikla na Mělníku řada odborných škol - např. v roce 1881 speciální vinařská škola (první tohoto druhu v Čechách)-dnes Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola Mělník[2], v roce 1897 košíkářská škola, v roce 1910 gymnázium. Vývoj oblasti zastavila první světová válka.

V letech první republiky (1918 - 1938) se ve městě hodně stavělo - budovy okresního úřadu, kulturního domu, pošty. V roce 1928 byla dokončena stavba velkého obchodního přístavu na Labi, budovaly se komunikace, kanalizace, prováděla se elektrifikace. V letech 1911, 1922 a 1933 se poprvé uskutečnily slavnosti vinobraní. Od roku 1933 se stala ze slavnosti tradice, která se dodržuje dodnes, i když v poněkud jiné podobě.V roce 1938, po záboru pohraničí, se severní část mělnického okresu dostala do bezprostředního sousedství „říše“.Konec druhé světové války na Mělníku oslavili obyvatelé města 13. května 1945 společně s vojáky sovětské a polské armády(na níž připomíná pomník s nápisem "GEN. KAROL ŚWIERCZEWSKI" v parčíku poblíž soudu) a s partyzány. V dnešní době zde sídlí třeba organizace Cech českých vinařů stránky.

• Nejen díky vinařství je mělnický kopec protkán sítí podzemních prostor, jež je pozvolna zpřístupňována. Za příklad může sloužit nejširší studna v ČR.^[1]

• Město stejného jména (ale psano Мелник) je v Bulharsku v Blagoevgradské oblasti a má rovněž vinohradnickou tradici.[
• Na vyhlídce za severním křídlem zámku stojí socha Karla IV. od sochaře Josefa Maxe z roku 1878.

Památník Viktora Dyka v Mělníku

• Vojtěch Budinský-Krička
• Viktor Dyk
• František Fridrich
• Karel Fořt první ředitel vinařsko-ovocnické školy v Mělníce
• Jakub Hořčický z Tepence
• Otakar Jaroš
• Jan Jindřich Lucemburský
• Jan Vojtěch Gemerich rytíř z Neubergu
• Jan Eduard rytíř z Neubergu
• Natalena Koroleva
• Leoš Kubíček
• Jaroslav Krombholc
• Ludmila
• Emma (kněžna)ražba denárů
• Karel IV.
• Jindřich Matiegka
• Jiří Malý žák Jindřicha Matiegky
• Vincenc Makovský
• Josef Václav Myslbek výzdoba základní školy v ulici J.Seiferta (andělíčci nad hlavním vchodem)
• Jan Palach
• Arnošt Peths založil sady na Polabí
• Bohuslav Feix 1954 až 1970 ředitel zahradnicé školy
• František Markus působil na zahradnické škole, později ředitel Pomologického ústavu v Brně-Bohunicích.
• Adolf Fišer působil na zahradnické škole, později ředitel Vinársko-ovocnickej školy v Modre na Slovensku.Dnes Stredná vinársko-ovocinárska škola Modra
• Jaroslav Smolák působil na zahradnické škole, později působil v Pomologickém ústavu v Praze-Ruzyni
• Vilém Kraus ( Doc.Ing.CSc.) působil jako radní,založil vinařský dům Bacchus,zemřel v roce 2004 ve věku 54 let.syn Viléma Krause
• Jaroslav Seifert
• Václav Levý
• Kamil Hilbert
• Josef Švagrovský
• Jiří Zahajský
• František Žilka
• Antonín Zápotocký kamenické práce na hřbitově na chloumku

Žijící

• Václav Drobný
• Kateřina Jacques
• Olga Vychodilová (nar.7.5.1949)Akademická malířka,výtvarnice a grafička, ilustrátorka.Členka SČUG Hollar
• Rudolf Kraj
• Jan Morava
• Vilém Kraus
• Marie Dolistová
• Jiří Lobkowicz
• Petr Nedoma
• Alexandr Oniščenko
• Lenka Šmídová
• Pavel Verbíř
• Kateřina Winterová
• Jan Živný

Z mělnické vyhlídky je mimo jiné vidět památná hora Říp a za dobré viditelnosti České středohoří. K velmi vyhledávaným oblastem v zázemí Mělníka patří Kokořínsko s pískovcovými skalami a gotickým hradem Kokořín ze 14. století.

Ve městě Mělník sídlí Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Na levém břehu Labe přibližně naproti Liběchovu u obce Horní Počaply (asi 9 km po proudu od centra města) leží tepelná Elektrárna Mělník. Zajmavý pohled je i z Vrázovy Vyhlídky.

Mělník se skládá ze dvou katastráních území: Mělík a Vehlovice. Město nemá definovány žádné části obce.

K městu byly postupně připojovány okolní vesnice, které později stavebně splynuly s městem a dnes jsou evidovány jako ZSJ. Mezi ně patří např:

• Blata
• Chloumek
• Mlazice
• Podolí
• Pšovka I a II
• Rousovice
• Rybáře